Řízení o pozůstalosti

Úkony v řízení o pozůstalosti provádí jménem soudu jako soudní komisař notář, kterého tím pozůstalostní soud pověřil.

Mgr. Klára Janulíková, notářka se sídlem v Brně je jako soudní komisařka pověřována k projednání řízení o pozůstalosti po zůstavitelích, kteří měli v okamžiku úmrtí trvalý pobyt v některém z následujících měst nebo obcí: Babice u Rosic, Lukovany, Nová Ves, Omice, Oslavany, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Rosice, Tetčice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov.

PRŮBĚH ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI

Řízení o pozůstalosti zahajuje Okresní soud Brno-venkov na základě úmrtního listu vystaveného příslušným matričním úřadem. Po provedení prvotních úkonů notářka nařizuje tzv. předběžné šetření, ke kterému je nejčastěji předvolána osoba, která je jako vypravitel pohřbu uvedena v úmrtním listu. Účelem předběžného šetření je zjištění stavu zůstavitelova jmění a zjištění okruhu dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde.

Pokud notářka zjistí, že zůstavitel nezanechal žádný majetek anebo zanechal majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, řízení o pozůstalosti zastaví. V případě majetku nepatrné hodnoty nebo bez hodnoty se tento majetek vydá tomu, kdo se postaral o pohřeb, pokud s nabytím tohoto majetku souhlasí.

Nedojde-li k zastavení řízení, notářka po zjištění potřebných informací nařizuje jednání, ke kterému jsou předvoláni všichni v úvahu přicházející dědicové. Každý dědic je v řízení vyrozuměn o svém dědickém právu a je oprávněn dědictví odmítnout. Na dědice přechází nejen majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Nezanechal-li zůstavitel pořízení pro případ smrti, mohou se dědicové u jednání dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli.

DĚDICKÉ TITULY

Dědí se na základě dědické smlouvy, závěti nebo ze zákona, přičemž tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závěť. Závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Výjimkou jsou jen tzv. nepominutelní dědicové, tedy děti zůstavitele, kterým ze zákona náleží právo na povinný díl z pozůstalosti, pokud nejsou vyděděni.

Když nedojde k dědění podle dědické smlouvy nebo ze závěti, nastane zákonná dědická posloupnost. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.